7. rad pro nákup přes internet

 

1.      Informace, které o sobě provozovatel na webu zveřejní.

Informační povinnosti prodávajícího jsou vymezeny v několika různých právních předpisech. Ve zkratce lze konstatovat, že jako minimum by mělo být uvedeno identifikační číslo (IČ), jméno a kontaktní adresa provozovatele a také telefonický popř. elektronický kontakt. Skrývá-li se provozovatel za elektronickou adresou a neuvede-li jiný údaj, neznamená to sice že se jedná o nepoctivého prodejce, ale vzbuzuje to důvodné obavy.

 

2.       Informace pro zákazníky

Identifikací prodejce informační povinnost ovšem nekončí. Seriózní obchodník především informuje zákazníka (spotřebitele) o možnosti vrátit zboží (odstoupit od kupní smlouvy) do 14-ti dnů a to bez udání důvodu s nárokem na vrácení kupní ceny. Tato zákonná lhůta platí vždy, dochází-li k prodeji mimo prostory obvyklé k podnikání (např. různé předváděcí akce) a také při prodeji za využití prostředků komunikace na dálku – tedy internet, ale i prodej přes telefon aj.

 

3.      Reputace e-shopu

Aniž bych chtěl diskriminovat nově vzniknuvší e-shopy, lze se na internetu, na různých diskuzních fórech dozvědět, kdo má s obchodníkem pozitivní a kdo negativní zkušenosti, které převažují a na co si případně dávat pozor.

 

4.      Vzhled www stránek

Spotřebitel nemusí být webovým grafikem a přesto lze poznat, zda e-shop je zhotoven amatérsky (nekorektní zobrazení v různých prohlížečích, zasekávání stránek při posunu, nefunkční odkazy apod.) či na profesionální úrovni. Pokud obchodník není schopen či ochoten investovat do svého webu (prodejny) je třeba se ptát, zda má skutečně zájem poskytovat kvalitní služby a výrobky.

 

5.      Existence možnosti osobního odběru

Většina známých a delší dobu existujících e-shopů má dnes buď vlastní kamennou prodejnu (nebo i několik – viz např. kasa.cz, alza.cz, mall.cz) či alespoň výdejní místo. Nejen že takto lze ušetřit za poštovné a balné, ale i za dopravu. Nad rámec uvedeného má spotřebitel hmatatelné kontaktní místo prodejce (ale v případě problému i orgány státního dozoru, popř. orgány činné v trestním řízení).

 

6.      Ceny nabízeného zboží

Zde obzvláště platí lidová moudrost o tom, že nejsme dost bohatí, abychom kupovali levné věci. Je-li boží označováno jako značkové a jeho cena je v porovnání s kamenným obchodem ale i třeba jinými e-shopy výrazně nižší, zvyšuje se riziko, že se jedná o padělky značek, či o zboží s nejasným původem. Takové zboží rozhodně nekupovat.

 

7.      Nabídka doplňkových služeb

Vyjma nabídky samotného zboží, nabízejí dnešní elektronické obchody i další služby. Nejčastěji možnost splátkového prodeje. Dále pak možnost platby kartou na internetu, zaslání zboží na dobírku apod.. Čím větší je portfolio doplňkových služeb, tím pravděpodobněji se jedná o seriózního obchodníka.

Mgr. Ondřej Klauz, LL.M. 

 

Užitečné odkazy: SOS – sdružení obrany spotřebitelů, D Test, Ochrana spotřebitelů,

Články

27.11.2012

článek nehody

Nehoda není náhoda

27.11.2012

nákup v e-shopu

archiv